Reference z tisku



Obsah

Laetitia se vrátila z Faerských ostrovů (2007)
Důstojná oslava vzniku Československé republiky (2006)
Zpěváci uctili Mozarta (2006)
Šumavský festival duchovní hudby podesáté (2006)
Výjimečný koncert připomněl výročí narození velké osobnosti (2005)
Mozartovu Velkou mši přednesli čeští a němečtí zpěváci (2004)
Velkolepé provedení Lužanské mše v chrámu sv. Ignáce v Klatovech (2004)
Slavnostní koncert UČPS k Roku české hudby (2004)
Svátek sborového zpěvu (2004)
Připravuje se IX. ročník festivalu ŠUMAVA–BAYERISCHER WALD (2004)
Festival Šumava-duchovní hudba (2003)
Festival Šumava-duchovní hudba (2002)
Nový Hanuš (2002)
Laetitia je spolek ušlechtilý - rozhovor (2001)
Vánoční koncert v Kašperských Horách (1998)
Festival duchovní hudby (1998)



Zdroj: České-sbory.cz

Laetitia se vrátila z Faerských ostrovů

Česká kulturní delegace, kterou na své cestě do Dánska a na Faerské ostrovy vytvořil pražský komorní sbor Laetitia, se dnes v brzkých ranních hodinách vrátila do Prahy. Během svého pobytu se zúčastnila oslav národního svátku Olavsoka, slavnostní recepce u primátora hlavního města Faerských ostrovů, prohlídky reprezentačních prostor a oficiální večeře pořádané radnicí města Thorshavnu. Laetitia vystoupila na pěti koncertech v Kodani, Torshavnu, Klaksviku a Tvoroyri, kde představila zejména českou a slovanskou hudbu všech období. Na obrázku je snímek pořízený faerskou televizní společností Kringvarp během slavnostního přijetí u primátora hlavního města Faerských ostrovů.

-cs-, 7. srpna 2007


Zdroj: Cantus

Důstojná oslava vzniku Československé republiky

Na onen památný 28. říjen 1918 si dnes kromě státní oslavy, kterou lidé více méně sledují v televizi, vzpomene naše veřejnost jen sporadicky. Své při tom „nezájmu“ sehrály oba dva totalitní režimy, nacistický, i ten stalinsko-komunistický. Každý z nich se tomuto datu vyhýbal jako čert kříži. Vzpomínám, jak v dobách před válkou a těch málo let před rokem 1948 se k tomuto datu upínala velká pozornost – nebylo jednoho másta v republice, sebemenší vesničky nevyjímaje, aby si lidé s vděkem na slavnostních shromážděních, schůzích, školních besídkách a jiných akcích nepřipomínali tento národní historický mezník. A dnes? Spíše ticho po pěšině. Vyvěsit symbol státní identity, sebemenší praporek v okně, už nikoho ani nenapadne. Jako bychom se za to styděli. A přece za protektorátu či po roce 1948 bylo pravým hrdinstvím se k tomuto symbolu hlásit. Připomínat toto památné datum se stávalo stále nebezpečnějším, navíc k tomu přistoupila primitivně účelová politická šalba. Toto citlivé datum, spojené s bojem za obnovení staré české státnosti a národní svobody, doprovázené velkými obětmi na životech prostých občanů, legionářů, bylo ze dne na den prohlášeno za výročí znárodnění hospodářství atd. Lidé, kteří se nehodlali smíšit s takovou lživou proměnou a trvali na původním smyslu tohoto výročí, byli najednou pokládáni za nepřátelské živly a podivíny. Krátkou dobu po onom obrozujícím listopadu 1989 se zdálo, že věci i v tomto ohledu se hnou dobrým směrem a že připomínka něčeho tak bytostně důležitého, jako je vědomí přináležitosti k státnímu celku nalezne své oprávněné místo. Opak je však asi pravdou – už jsme zase v oné bezpečné letargii a zapomínáme. Své asi způsobilo i ono neuvážené rozdělení republiky na dva státní útvary.

Právě u vědomí všech těchto souvislostí se mi jeví slavnostní koncert k tomuto výročí, iniciovaným pražským oblastním výborem Unie českých pěveckých sborů a konaný dne 29. října 2006 v chrámu sv. Ludmily v Praze jako mimořádný kulturní čin, zasluhující velkou pochvalu. Koncert byl uspořádán v rámci festivalu Musica coniuncta Pragensis a zaštítily jej kromě Unie českých pěveckých sborů a farního úřadu římskokatolické církve i Městská část Praha 2 a Hlavní město Praha. Kromě komorního smíšeného sboru Laetitia (sbormistři Roman Michálek a Tereza Bystřická) se na programu podílely dětský sbor Zvoneček (sbormistryně Jarmila Novenková) a Smíšený sbor Pedagogické fakulty (sbormistryně Jana Veverková). Program koncertu byl volen velmi citlivě vzhledem k mimořádnosti této naléhavé připomínky české státnosti. Při takové jedinečné příležitosti, konané právě v chrámovém prostedí, slyšíte pak zcela jinak varhanní improvizaci na nejstarší českou duchovní píseň Hospodine, pomiluj ny a na svatováclavský chorál, O. A. Tichého zpracování téhož chorálu, píseň z doby Husovy Buoh všemohúcí, Černohorského Praecatus est Moyzes, Kopřivovo Salve Regina, ale i díla z doby nové, jako Wiedermannovo Meditabor, Jana Nováka Gloria či Ebenovo Cantico delle creature a Liturgické zpěvy. Připomínkou naší návaznosti na francouzskou kulturu po první světové válce, ale i v dávné minulosti, bylo uvedení Messe basse G. Faurého. Dramaturgickým hudebním vrcholem koncertu bylo Dvořákovo Te Deum, skladba vyslovující poděkování za všechno úsilí o nalezení smyslu existence malého národa.

Všechny zúčastněné soubory se zhostily tohoto úkolu na velmi dobré úrovni. Totéž platí o sólistech večera, o Naděždě Chrobákové a Martinu Vodrážkovi, obou varhanících Daniele Kadlecové a Josefu Kšicovi, jakož i o výše zmíněných sbormistrech. Ti všichni prokázali vysoce zodpovědný přístup k předlohám a podíleli se tak na úspěchu večera, který ve své podstatě připomněl neokázalým způsobem bez vnějškovosti hluboký smysl české státnosti, vyslovované již v dávných dobách existence našeho národa i v prostředí chrámu! Co jiného jsou postavy národních světců Ludmily, Václava, Vojtěcha, Prokopa, Anežky Přemyslovny, Zdislavy, ale i obou nešťastných Janů, stavěných často do protikladu (Jana Husa i Jana Nepomuckého), nežli vzory, vymezující etickou entitu naší národní existence. Proto dík za tento krásný večer, z něhož posluchači odcházeli s vědomím hluboké souvztažnosti k naší historii, v níž právě i osvobozující myšlenka křesťanská sehrávala důležitou roli. Koncert ukázal, že i z tohoto hlediska je možno právě dnes nazírat 28. říjen 1918 jako splnění a potvrzení naší státní existence.

Zdeněk Šesták


Zdroj: Klatovský deník

Zpěváci uctili Mozarta

Jubilejní desátý ročník festivalu Šumava - Bayerischer Wald pojali jeho organizátoři ve velkém stylu. Zúčastnilo se ho zhruba 250 účinkujících a 15 sborů z Čech i Německa. Od pátku do neděle se uskutečnilo 13 koncertů na různých místech od Přeštic až po Vimperk a dva koncerty byly v Bavorsku.

Vyvrcholením festivalu byl sobotní koncert pro 120 hlasů v arciděkanském kostele v Klatovech. Na hlavním koncertu v Klatovech, který byl poctou slavnému skladateli W. A. Mozartovi, zpívalo osm sborů.

"Další ročník festivalu bude uspořádán trochu jinak, neboť jeho dramaturgii povede nově vedoucí klatovského komorního smíšeného sboru Kolegium pro duchovní hudbu Vít Aschenbrenner," konstatoval sbormistr pěveckého sboru Laetitia Roman Michálek, který je jedním z organizátorů akce.


Zdroj: České-sbory.cz

Šumavský festival duchovní hudby podesáté

Ve dnech 26. až 28. května 2006 se v šumavském regionu uskuteční jubilejní desátý ročník mezinárodního hudebního festivalu duchovní hudby ?Šumava-Bayerischer Wald?, na němž se sejde ke společnému muzicírování šestnáct pěveckých sborů z České republiky a Německa a dva komorní orchestry. Soubory se během tří dnů představí na deseti festivalových koncertech a účinkováním při několika bohoslužbách v různých místech regionu. Na každém z koncertů se setkají dva nebo tři soubory, které provedou svůj samostatný program. Vyvrcholením akce je pak společný koncert většiny zúčastněných souborů, který proběhne v sobotu 27. května v 19.30 v kostele Narození Panny Marie v Klatovech. Na tomto koncertě bude kromě několika samostatných sborových vystoupení provedena Missa brevis D-dur W. A. Mozarta v podání velkého festivalového sboru a komorního orchestru. Na závěr koncertu pak zazní ještě několik drobnějších sborových skladeb, jejichž provedení se ujmou všichni účinkující koncertu společně.

V letošním roce proběhnou festivalové koncerty a vystoupení ve Švihově, Kašperských Horách, Husinci, Sankt Oswaldu, Hartmanicích, Bodenmais, Vimperku, Klatovech, Přešticích a Sušici. V rámci festivalových koncertů vystoupí tyto soubory: Amaryllis Vokalensemble (Deggendorf), Byzantion ? collegium musicae slavicae (Praha), Carmina Přeštice, Dívčí akademický sbor ĎAS (Plzeň), Dvořákův komorní sbor (Kralupy nad Vltavou), Kirchenchor Bodenmais, Kirchenchor Wegscheid, Kolegium pro duchovní hudbu (Klatovy), Komorní akademický orchestr ZČU Plzeň, Laetitia (Praha), dívčí sbor Mariella (Plzeň), Městský pěvecký sbor Perchta (Český Krumlov), komorní orchestr Musica Academica (Praha), RadHost (Praha), dětský pěvecký sbor Řetízek (Železný Brod), Schulchor Bad Griesbach, Šumavan (Klatovy) a Záboj (Pelhřimov). Hudební náplň festivalu tvoří především české a evropské duchovní skladby od gregoriánského chorálu po současnost, od skladeb čistě liturgického charakteru až po díla určená především pro koncertní provedení. Koncerty festivalu jsou většinou pořádány v kostelech, avšak některé koncerty probíhají i mimo sakrální prostory a umožňují tak do programu festivalu zařazovat i hudební díla, která nejsou vysloveně duchovního charakteru, ale do dramaturgie festivalu zapadají.

U zrodu myšlenky uspořádat festival duchovní hudby v tomto regionu stál v roce 1997 spolek pro vokální a komorní hudbu Laetitia (Praha) a Muzeum Šumavy Sušice. Díky podpoře, které se této akci dostalo ze strany místních institucí, a nadšení dobrovolníků-milovníků hudby se podařilo záhy překonat počáteční organizační problémy, které vznik podobných akcí provázejí. Během následujících let se postupně vytvořil okruh stálých posluchačů, zvyšoval se počet účinkujících souborů i počet festivalových vystoupení. Letošní jubilejní ročník je dosud nejrozsáhlejším ročníkem festivalu, jak množstvím účinkujících souborů, tak množstvím míst koncertů a vystoupení.

S festivalem bývají spojeny i další doprovodné akce, jako např. hudební semináře či vernisáže výstav. Letos je do programu festivalu zařazena slavnostní prezentace knihy P. Františka Nováka ?Slova přátelům?, samozřejmě s hudebním doprovodem, která proběhne v pátek 26. května od 19.15 v Aparthotelu Šumava v Kašperských Horách.

Pořadatelem festivalu jsou i v tomto roce Laetitia ? spolek pro vokální a komorní hudbu a Muzeum Šumavy Sušice, spolupořadateli jsou Unie českých pěveckých sborů a farní úřady křesťanských církví u nás i v Bavorsku.

Protože jde o nevýdělečnou akci, jsou důležitou finanční oporou festivalu příspěvky fondů, nadací, státních a veřejných institucí a sponzorské dary. Letos i v uplynulých letech poskytly festivalu významnou finanční pomoc zejména Česko-německý fond budoucnosti, Ministerstvo kultury, Plzeňský kraj a Nadace Fr. A. Urbánka, kterým patří náš dík.

Záštitu nad letošním ročníkem festivalu převzala Mgr. Olga Kalčíková, náměstkyně hejtmana Plzeňského kraje.

Mgr. Martin Maňásek


Zdroj: České-sbory.cz

Výjimečný koncert připomněl výročí narození velké osobnosti

Před devadesáti lety se narodil člověk, který svůj život zasvětil mnoha různorodým, a přesto velmi logicky propojeným činnostem. Hudební skladatel, nakladatel, organizátor, filantrop. Jan Hanuš Když v loni v létě z našeho světa odešel, zanechal po sobě velký odkaz nejen hudební, ale zejména lidský.

Nedožité devadesáté narozeniny Jana Hanuše oslavil koncert pořádaný v sobotu 30. dubna v kostele sv. Vojtěcha v Jílovém u Prahy Slavnostní hudební událost pořádalo jílovské Kulturní a informační centrum ve spolupráci s Unií českých pěveckých sborů a Společností pro duchovní hudbu za podpory ministerstva kultury a Nadace Františka Augustina Urbánka. Koncert byl zařazen do celoročního festivalu neprofesionálního umění Musica Coniuncta Pragensis, pořádaného již třetím rokem na území Prahy a Středočeského kraje.

Koncertu předcházel pietní akt u hrobky rodiny Hanušů na jílovském hřbitově, který několika krátkými hudebními vstupy doprovodil pražský komorní sbor Laetitia pod vedením Terezy Bystřické a Romana Michálka. Skladatelovo působení v jílovském kraji, kde se ostatně 2. května 1915 narodil, připomněli v působivých projevech zástupce městské samosprávy a duchovní správce evangelické farnosti. Jan Hanuš na Jílovsku nejen trávil část svého života a tvořil, ale jako ostatně všude jinde, pomáhal. V závěru života pak podporoval regionální sborový festival Jílovské zpívání. V roce 2004 bylo právě v rámci tohoto festivalu Janu Hanušovi uděleno čestné občanství města Jílového.

Toto ocenění není zdaleka jediným, kterého se mu za jeho života dostalo. Přestože svým působením, rodovým původem ani neoblomnou křesťanskou vírou minulému režimu nevyhovoval, obdržel tituly Zasloužilý umělec (1965) a Národní umělec (1988), která však v roce 1989 na protest proti perzekuci studentů vrátil. V roce 1999 udělil prezident republiky Janu Hanušovi za vynikající umělecké výsledky medaili Za zásluhy. V roce 1999 mu byla předána také Cena Bedřicha Smetany, kterou ve spolupráci s Asociací hudebních umělců a vědců uděluje Unie českých pěveckých sborů. V roce 2000 se Jan Hanuš stal čestným občanem města Jirkova.

Sobotní slavnostní koncert byl zahájen v 16:30 v kostele sv. Vojtěcha trojím zazněním městských fanfár. Úvodem přednesl Jílovský pěvecký sbor pod vedením Ilony Strnadové Magnificat Jana Hanuše. Tuto velmi náročnou skladbu sbor přednesl s hlubokým prožitkem a připravil tak celému koncertu přiměřenou duchovní atmosféru. Dalším programem posluchače vkusně provázel Radko Rajmon, předseda Spolku pro komorní a vokální hudbu Laetitia, jehož smíšený sbor se za řízení Romana Michálka ujal provedení ostatních skladeb koncertu. Vhodně zvolená dramaturgie po Hanušově Magnificat zařadila tři skladby, které spojují Jana Hanuše s osobou skladatele Antonína Dvořáka. K tomuto skladateli pojila Jana Hanuše velká úcta, kterou vyjádřil i ve své vzpomínkové knize Labyrint svět: Svědectví z konce času, jež vyšla v roce 1996.

První skladbou hanušovsko-dvořákovského bloku se stalo O salutaris hostia z Hanušova cyklu Tři chvály k Nejsvětější svátosti, jež je vystavěno na počátečním chromatickém motivu Dvořákova Requiem. Varhanního partu se stejně jako v následujících skladbách ujal Josef Popelka, profesor pražské konzervatoře.

Hlavní skladbou programu byla Dvořákova Mše D dur, zvaná Lužanská. Provedení této mše v nádherném jílovském kostele, který pro některé scény ze svého filmu Amadeus využil režisér Miloš Forman, bylo Hanušovým velkým přáním. Sólové party přednesli mladí pěvci ? Tereza Bystřická (soprán), Lucie Valentová (alt), Václav Cikánek (tenor) a Martin Vodrážka (bas). Aniž bych chtěla tento příspěvek věnovat umělecké kritice, nemohu jinak než ocenit alespoň citlivý varhanní doprovod a vyzvednout nádherně vyrovnaný a měkký přednes sólové altové skupiny v části Credo.

Závěr koncertu patřil světové premiéře jednoho z posledních děl Jana Hanuše. Úprava Dvořákova Larga pro smíšený sbor a varhany vznikla v roce 2003. Autor ji věnoval mezinárodnímu studentskému sboru Vocalissimo, který v tomtéž roce vznikl za účasti učitelů a studentů Spolkového gymnázia v hornorakouském Freistadtu, Auerspergova gymnázia v bavorském Pasově, Gymnázia ve Strakonicích a Gymnázia Jana Keplera v Praze. Jan Hanuš se stal patronem tohoto projektu, spojujícího ke společnému zpěvu mladé lidi tří zemí. Skladba byla zamýšlena k provedení v rámci světové olympiády sborového zpěvu v Brémách, které se sbor Vocalissimo v roce 2004 zúčastnil. Z různých důvodů zde skladba nakonec nezazněla, její první, a nutno říci, že důstojné uvedení se tedy konalo až nyní.

Jan Hanuš by měl z tohoto koncertu jistě radost. Vždy podporoval uměleckou tvořivost mladých lidí, věřil v sílu umění a hudby a její schopnost překonat negativní jevy naší doby. V tomto duchu také koncipoval svůj Projekt Comenius, jež naplňuje Nadace Františka Augustina Urbánka, kterou založil na přelomu tisíciletí, aby pomáhala společnosti bojovat s neduhy tohoto času, se závislostmi všeho druhu, podporovala českou kulturu ve světě a přispívala k výchově k toleranci, spolupráci a míru.

Když Jan Hanuš 30. července 2004 zemřel, věnovaly české sdělovací prostředky této smutné události jen okrajovou pozornost. Zato v britském deníku Independent vyšel 6. srpna půlstránkový nekrolog s podrobným výčtem Hanušova životopisu a jeho zásluh. Tento přístup českých médií k přednímu skladateli, který pro českou kulturu, českou hudbu a české hudebníky celý život neúnavně pracoval, není omluvitelný faktem, že se naše celostátní média vážné hudbě programově téměř nevěnují. Doufejme, že alespoň péčí našich neziskových organizací jako je Společnost pro duchovní hudbu či Unie českých pěveckých sborů bude české hudební kultuře věnována pozornost, kterou si zasluhuje. Přispívají k tomu jistě i koncerty jako tento. Kéž by jich bylo více.

Gabriela Levá


Zdroj: Passauer Neue Presse

Mozartovu Velkou mši přednesli čeští a němečtí zpěváci
Slavnostní koncert v rámci proslulého festivalu Evropské týdny kultury

V altenmarktské bazilice byla o čtvrtečním večeru jako hlavní dílo ke slyšení nedokončená Velká mše c moll, KV 427, Wolfganga Amadea Mozarta, dílo, které dnes reprezentuje jeho církevní hudbu v koncertní síni.

Skladba je nejen ve vnějším rozvrhu, ale i v suverenitě sborového a symfonického propracovaného, slavnostně sakrálního stylu nejvýznamějším Mozartovým zhudebněním mešního textu, prací zralého mistra (1782), který se tak vypořádal s bachovskou zkušeností. Zkomponovány jsou části Kyrie, Gloria, krátký zlomek Creda (s textem Incarnatus), Sanctus a Benedictus. ? Jen málokteré zhudebnění mešního textu je v hudební struktuře a ve vztahu mezi textem a hudbou tak vyvážené. Mozartova hudba interpretuje text přímo dojímavě a neméně působivý je i plně odmaterializovaný zvukový obraz. Pro tuto mši je charakteristická spíše transparentní zvukovost, do níž jsou úsporně zasazeny zahuštěné zvukové plochy, jež se omezují na kontrapunkticky vystavěné závěry částí. Nejen vnějšně inscenovanými, ale i čistě hudebními, z jádra motivicko-tematického přediva se odvíjejími prostředky dosáhli sbor (Laetitia z Prahy, Heinrich-Schütz-Ensemble z Pasova) i orchestr (Euregio Symphonie Orchester) pod vedením dirigenta Jeanpierre Fabera eine bezezbytku podmanivého účinku.

Sólisté (Britta Ströher, první soprán, Susanne Geb, druhý soprán, Bernhard Berchthold, tenor, Xiaoliang Li, bas) přednášeli plynule, s napětím a navozovali dojem pozemského bytí povzneseného do nesmírného muzikálního klidu, kde mystický zvukový obraz signalizuje nekonečnost.

Před přestávkou byla přednesena Mozartova Symfonie g moll, KV 550, propracovaná do poslední hudební figury, v plně vyvážené, nádherně muzikální rovnováze všech sil. Žádná symfonická řehtačka, ale představení Mozartova univerzálního konstrakčního ducha.

"Pro Boha a svět" – slogan, který byl k nalezení v programovém sešitu festivalu Evropské týdny kultury v Pasově, zde došel naprostého naplnění.

Helmut Gärtner


Zdroj: České-sbory.cz

Velkolepé provedení Lužanské mše v chrámu sv. Ignáce v Klatovech

Vyvrcholením letošního ročníku mezinárodního hudebního festivalu Šumava-Bayerischer Wald bude slavnostní provedení Dvořákovy Mše D dur, zvané Lužanská, v podání stodvacetičlenného Festivalového sboru Muzea Šumavy a symfonického orchestru Musica academica pod vedením dirigenta Víta Aschenbrennera, jež se uskuteční v sobotu 22. května 2004 v 19:30 v klatovském chrámu sv. Ignáce.

Ze tří mší, které Antonín Dvořák (8. 9. 1841?1. 5. 1904) za svého života pravděpodobně složil, se zachovala jediná, D dur, vytvořená v náčrtu mezi 23. březnem a 26. květnem 1887, dokončená v čistopise varhanní verze 17. června téhož roku a orchestrovaná skladatelem mezi 24. březnem a 15. červnem 1892.

I když zevním podnětem k jejímu vzniku bylo přání pražského architekta a mecenáše umění Josefa Hlávky složit mši pro zasvěcení nově postavené kaple u jeho zámku v Lužanech, přecejen je tato mše přirozeným, zákonitým a neodmyslitelným článkem Dvořákovy tvůrčí cesty. Bylo tu především hluboké křesťanské náboženské cítění, jež Dvořáka vedlo k postupnému zhudebnění řady nejvýznamnějších liturgických textů, od sekvence Stabat mater až ke mši za zemřelé. Dvořákova zbožnost nebyla ničím mechanicky přejatým, byla živou součástí jeho myšlení. Právě na Mši D dur je vidět přemýšlivý, neschematický přístup k úkolu. I když vnější formou navazuje na tradici mše klasicistní, dovede tu Dvořákovo slohové cítění vybojovat pozoruhodné vítězství v syntéze požadavků liturgické vhodnosti a hudební osobitosti. Dvořák dokázal ozvláštnit své dílo přesným a citlivým vystižením atmosféry, již daná příležitost představovala – tedy svěcení venkovské zámecké kaple, nikoli třeba slavnostní mše ke korunovaci českého krále. Mše D dur přímo dýše českou krajinou, kouzlem jejích barokních kostelíčků s lidovou výzdobou, prostou moudrostí venkovských lidí, bezpečím lůna tradice a víry národa.


Zdroj: České-sbory.cz

Slavnostní koncert UČPS k Roku české hudby

V rámci festivalového cyklu sborových koncertů Musica Coniuncta Pragensis uspořádala Unie českých pěveckých sborů Slavnostní koncert k Roku české hudby, na němž vystoupily přední sbory její pražské oblasti. Koncert, který se konal za podpory Ministerstva kultury ČR a Nadace Františka Augustina Urbánka dne 15. května 2004 v 19 hodin ve Velkém sále Zpěváckého spolku Hlahol, se stal zároveň hudebním vyvrcholením Sjezdu UČPS. Delegáti Sjezdu měli možnost vyslechnout zkrácenou verzi programu ihned po ukončení sjezdového jednání. Na večerním koncertu již nevystoupil hostitel Sjezdu - Smíšený sbor Zpěváckého spolku Hlahol Praha (sbm. R. Z. Novák) a vystoupení přípravného sboru předškoláků chlapeckého sboru Pueri gaudentes (sbm. Z. Součková) nahradil mladší přípravný sbor DPS Radost Praha ?Koťata?.

Ženský pěvecký sbor Pedagogické fakulty UK Iuventus paedagogica, který se na přelomu dubna a května úspěšně zúčastnil náročné mezinárodní sborové soutěže v irské Corku, prokázal pod vedením Ivany Štíbrové jednoznačně své vysoké interpretační kvality - kultivovaný, barevně diferencovaný, ve všech polohách vyrovnaný, kompaktní zvuk, výbornou pěveckou techniku, přirozenou deklamaci, suverénní intonaci a rytmickou přesnost, cit pro výstavbu frází a skladeb jako celku, využití bohaté dynamické škály i barevné palety, stylové romantické cítění i schopnost přesvědčivé interpretace současní české hudby. Iuventus paedagogica patří již dlouho k sborům, jejichž hudba vede v pravém slova smyslu od srdce k srdci. Z děl jubilantů se v jeho programu objevily ukázky z Moravských dvojzpěvů A. Dvořáka (Šípek, Prsten), Deseti zpěvů pro ženský sbor J. Suka (Žal, Pastýři na jaro), Českých říkadel B. Martinů (Mořena), z dalších děl pak rozsáhlejší skladba Z. Lukáše ?Lucerna Domini? (se sólovým barytonem M. Havlíčka) a tři skladby z půvabného cyklu J. Temla ?Čtyři moravské písničky? (Dybych byla, Synečku nedbalý, Fijalo, fijalo), z nichž především prostřední s efektním využitím echa a bohatosti barev připravila posluchačům v inspirující akustice sálu Zpěváckého spolku Hlahol nezapomenutelný zážitek.Působivý výkon sboru podtrhly i výkony spoluúčinkujících instrumentalistů - vynikající flétnistky Magdaleny Bílkové-Tůmové a klavíristek Magdy Křesálkové a Zuzany Jaklové.

Roztomilé intermezzo před vystoupením dalšího sboru dospělých vytvořila Koťata, mladší přípravný sbor známého dětského sboru Radost Praha se sbormistryní Helenou Lisou. Jejich program, který se zaměřil rovněž na českou sborovou tvorbu, přinesl oblíbené skladby protagonistů tohoto hudebního žánru - I. Bláhy, J. Málka, jubilanta P. Ebena, J. Hanuše a V. Neumanna a získal zasloužené ovace přítomných posluchačů.

Závěr Slavnostního koncertu UČPS k Roku české hudby patřil Čtyřem baladám dalšího jubilanta V. Nováka (Ranoša, Zakletá dcera, Vražedný milý, Nešťastná vojna) v podání mladého Komorního smíšeného sboru Laetitia Praha, jehož řízení se ujala členka souboru, studentka 5. ročníku oboru Sbormistrovství - Hudební výchova Lea Šebešová. Sbor i sbormistryně, žákyně Dr. I. Štíbrové, se zhostily náročného interpretačního výkonu na výbornou. Skladby, které jsme zvyklí slýchat spíše v provedení velkého smíšeného sboru, zněly i v jejich komorním obsazení plně, výrazně, dramaticky, v rozhovoru ženských a mužských hlasů s intonační i rytmickou samozřejmostí, se zvukovou charakteristikou nepostrádající nikdy pel novákovského folklorního cítění. L. Šebešová je citlivá muzikantka, která dovede svým inspirujícím gestem a mimikou navázat dokonalý kontakt se zpěváky a sjednotit je k přesvědčivé interpretaci. Mimořádný zážitek z díla, které nemáme možnost slyšet tak často, ozdobily svým vynikajícím výkonem i obě klavíristky - Zuzana Jaklová a Monika Šebestová. V Laetitii vyrostl v Praze pod uměleckým vedením Romana Michálka a Terezy Bystřické další soubor, který může nejen UČPS, ale i hl. m. Prahu úspěšně reprezentovat na národních i mezinárodních sborových přehlídkách a soutěžích.

Koncert ukázal i výsledky dobré pedagogické práce katedry hudební výchovy Pedagogické fakulty UK, a to jak v oblasti přípravy mladých sbormistrů (R. Michálek, T. Bystřická, H. Lisá, L. Šebešová), tak instrumentalistů (M. Křesálková, Z. Jaklová, M. Šebestová).

Jiří Kolář


Zdroj: České-sbory.cz

Svátek sborového zpěvu

Vkusně výtvarně řešené plakáty, vylepené na krátký čas ve středu Prahy, ale více pozvánky a osobní kontakty přivedly v sobotu dne 15. května téměř dvě stovky posluchačů do Velkého sálu Pražského Hlaholu k slavnostnímu koncertu k Roku české hudby. Koncert pořádaný Unií českých pěveckých sborů byl, jako součást celoročního festivalu sborového umění nazvaného Musica Coniuncta Pragensis, podpořen Ministerstvem kultury ČR a Nadací Františka Augustina Urbánka a navazoval na Sjezd Unie českých pěveckých sborů, který se po celý den v těchto prostorách rovněž konal.

Zatímco Sjezd v mnohém ukazoval ještě slabiny v chápání demokracie u delegátů – pěvců z celé republiky, závěrečný koncert Sjezdu a večerní koncert naopak ukázaly, že silnou stránkou českého pěveckého hnutí je jeho pěvecký potenciál včetně české sborové literatury a sbormistrovského mládí, které dokáže strhnout k neobyčejným výkonům.

V podání sboru Iuventus paedagogica zazněly skladby českých skladatelů nejen v odborných kruzích známé ? Šípek, Prsten z Moravských dvojzpěvů Antonína Dvořáka, Žal, Pastýři na jaro z Deseti zpěvů pro ženský sbor Josefa Suka, ale i méně známé ? Mořena Bohuslava Martinů, Lucerna Domini Zdeňka Lukáše a výběr ze Čtyř moravských písniček Jiřího Temla. Všechny uvedené skladby vyzněly v podání našeho vrcholného ženského sboru tak, že i laik se musel zamilovat do zvuku, který se linul z úst pedagogického mládí. Právě na těch nejznámějších skladbách mohl posluchač sledovat onu úžasně pečlivou a citlivou práci sbormistryně Ivany Štíbrové s partiturou. Dynamické rozdíly a jejich přechody byly s naprostou samozřejmostí sborem prezentovány, aniž by bylo potřebí velkých gest a upozorňování. I hráčky doprovázejících nástrojů (klavír Magda Křesálková a Zuzana Jaklová, flétna Magdaléna Bílková), i barytonové sólo Michala Havlíčka tvořily jednotný zvukový a výrazový celek s uváděnými skladbami. A v tom bylo i kouzlo úspěšného provedení.

Dokonalým kontrastem k prožitku předcházejícímu byl již pouhý nástup dětského sboru Koťata, přípravného oddělení sboru Radost Praha. V působivých šatičkách nastoupily děti k provedení skladeb Iva Bláhy, Jana Málka, Petra Ebena, U. N. Mukaillena, Jana Hanuše a Věroslava Neumanna. Skladeb, jejichž texty hýřily vtipem a dětskou hravostí se slovy a přivedly děti i k intonačně přesnému dětskému zpěvu, v němž byl i muzikantský vtip a kouzlo. Sbormistryně Helena Lisá do tohoto muzikantského čarování zapojila i členky souboru Radost, dětskou sólistku na zobcovou flétnu Annu Růžičkovou a o něco starší sólistku Lucii Veselou. Mnohé posluchače zaujal právě zajímavý kontrast zpěvu dětí a čistého zpěvu dětské sólistky. Dětská radost ze zpěvu tak přecházela i na posluchače.

Ti byli dalším sborem – tentokrát smíšeným pěveckým sborem uvedeni do zcela jiné nálady. Sbor Laetitia zazpíval málo známé Čtyři balady Vítězslava Nováka. Ranoša a Nešťastná vojna se občas v repertoáru sborů objevují, ale další ? Zakletá dcera a Vražedný milý ? slýchám jen velmi zřídka. V tomto celku nepůsobily skladby tak ponuře, jak bychom podle textů očekávali. Smíšený sbor, výborně hlasově fundovaný, působil jako jednolité těleso s přirozenou dominancí ženských hlasů. Zde se uplatnily zejména soprány, jejichž krásný kulatý tón dodával lesk celému sboru. Z projevu sboru byl patrný prožitek zpěváků, který se přenášel i na publikum. Celý tento cyklus Čtyř balad řídila budoucí absolventka Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Lea Šebešová a řídila jako zkušená sbormistryně. Právem si zasloužila ovace obecenstva, stejně tak jako sbor, který řídila namísto jeho uměleckého vedoucího Romana Michálka, jemuž tím připadla jen role zpěváka a organizátora celého tohoto krásného koncertu. Obecenstvo mělo možnost i vyslechnout promyšlené průvodní slovo celým koncertem s úst pana Dr. Rajmona. I jemu patří dík za umocnění tohoto svátku sborového zpěvu.

Mgr. František Zumr


Zdroj: České-sbory.cz

Připravuje se IX. ročník festivalu ŠUMAVA–BAYERISCHER WALD

FESTIVAL DUCHOVNÍ HUDBY ŠUMAVA–BAYERISCHER WALD pokračuje ve dnech 27.–29. 5. 2005 (poslední květnový pátek a víkend) svým 9. ročníkem s programovým zaměřením ?Duchovní hudba a její světské paralely?. Iniciátorem a pořadatelem tohoto festivalu neprofesionálních pěveckých sborů a instrumentálních souborů je Spolek pro vokální a komorní hudbu Laetitia, spolupořadatelem Unie českých pěveckých sborů a Muzeum Šumavy v Sušici.

Festival není soutěžní přehlídkou, ale místem přátelských setkání. Účinkující i posluchači z České republiky, Německa, Rakouska i dalších evropských zemí se tu při festivalových koncertech pořádaných na různých místech Bavorska a českého Pošumaví navzájem poznávají a sbližují ve společných estetických a duchovních zážitcích a stávají se přáteli. O pátečním večeru vystupují české soubory zpravidla v Německu, německé a rakouské v Česku. Festival vrcholí společným sobotním koncertem v Klatovech a uzavírá se nedělním matiné v Sušici. Festival ?Šumava ? Bayerischer Wald? je otevřenou příležitostí zejména pro mladé lidi.

Věnuje se Váš sbor hudebním žánrům, jež jsou blízké zaměření festivalu? Zveme Vás k účasti!

PhDr. Radko Rajmon


Zdroj: ŠumavaNet

Festival Šumava-duchovní hudba 2003

Festival duchovní hudby Šumava – Bayerischer Wald je hudebním setkáním amatérských pěveckých sborů a instrumentálních souborů z České republiky, Německa a dalších zemí. Koná se každoročně od roku 1997 vždy na konci května na několika místech na české i bavorské straně Šumavy. Na festivalu se setkávají zejména mladí lidé. Jednotlivé sbory a soubory se navzájem poznávají, studují společně uváděná hudební díla a navazují trvalou spolupráci. Hudební obsah festivalu tvoří především česká a evropská duchovní hudební díla od gregoriánského chorálu až po současnost, skladby čistě liturgického charakteru i díla zamýšlená především pro koncertní provedení. Vyvrcholením festivalu je vždy společný koncert všech účastníků, na němž vystoupí najednou více než sto hudebníků. Již několik let tento festival pořádá společně Laetitia – Spolek pro vokální a komorní hudbu z Prahy a Muzeum Šumavy Sušice za podpory dalších organizací a měst. V jednotlivých ročnících se pořádaly koncerty v těchto městech: Bayerisch Eisenstein ( SRN ), St.Oswald (SRN), Kašperské Hory, Klatovy, Prachatice, Vimperk, Sušice, Velhartice.

Záštitu nad minulými ročníky festivalu postupně převzali: JUDr. Petr Pithart, předseda Senátu Parlamentu ČR (1997,1998), Mgr. Ivan Petrů, přednost Okresního úřadu v Klatovech (1999), Ing. Jiří Rückl, senátor (2000), Msgre. Giovanni Coppa, apoštolský nuncius (2000), Dr.Franz Xaver Eder, pasovský biskup (2001, 2002), Jan Hanuš , hudební skladatel (2002), MUDr. Petr Zimmermann, hejtman Plzeňského kraje (2002)

Letošního sedmého ročníku festivalu se ve dnech 23.-25.5.2003 zúčastnilo jedenáct hudebních souborů, které vystoupily na celkem šesti festivalových koncertech. Záštitu nad sedmým ročníkem festivalu převzali hudební skladatel Jan Hanuš, čestný předseda festivalového výboru, a Unie českých pěveckých sborů. Patronem festivalu byl MUDr. Petr Zimmermann, hejtman Plzeňského kraje. Zahájení festivalu bylo spojeno se vernisáží výstavy Život a práce sklářů z Annina instalované v Galerii Muzea Šumavy v Kašperských Horách a proběhlo za přítomnosti starostky města Kašperské Hory Ing. I. Balounové a starosty partnerského města Grafenau.

Letošní festival se konal za finančního přispění Fondu malých projektů CBC PHARE, Česko-německého fondu budoucnosti, Ministerstva kultury ČR a Plzeňského kraje.


Zdroj: Právo, červen 2002

Festival Šumava-duchovní hudba

Na Šumavu a do Bavorského lesa se sjely od nás a z ciziny amatérské pěvecké hudební sbory na tradičním festivalu Šumava - duchovní hudba. Programy byly připraveny v Klatovech, Sušici, Kašperských Horách, Železné a Bavorské Rudě, Velharticích, Prachaticích, Vimperku, St. Oswaldu a Grafenau. V repertoáru souborů dominovala díla obecně duchovní orientace, tradiční středoevropská i pravoslavná hudba, spirituály aj. Vyvrcholením festivalu byl společný koncert všech sto padesáti českých, německých a bavorských účinkujících v kostele sv. Markéty v Kašperských Horách.


Zdroj: Právo, červen 2002

Nový Hanuš

V rámci zahajovacího koncertu 6. ročníku českoněmeckého Festivalu duchovní hudby Šumava-Bavorský les měla v pražském kostele sv. Ludmily na Vinohradech premiéru nová skladba skladatele Jana Hanuše. Pro festival napsal vokální dílo Cantate Domino, dále zazněla díla Rachmaninova, Coplanda, Brucknera a Barbera. Účinkovaly sbory z bavorského Pasova a dva pražské, smíšený sbor Laetitia a dívčí sbor Skřivánek, na varhany hrál Pavel Černý.


Rozhovor z internetových novin Neviditelný pes, podzim 2001

Laetitia je spolek ušlechtilý

                                                       s Romanem Michálkem


Spolek pro vokální a komorní hudbu Laetitia vznikl v osmdesátých letech jako právní, organizační a ekonomické zázemí pro uměleckou činnost svých členů a pro šíření duchovních a etických hodnot....
Tohle a ještě víc jsem vyčetl z propagační brožurky spolku, brožurky podle mne velice dobře koncipované, výpravné, ba i vícejazyčné. Leč zeptám se raději sám takže:

Kdo jsou členové spolku, sdružení, nebo snad instituce, a kolik Vás zhruba je?
Aktivních členů spolku je v současné době 30, jsou to členové orchestru a sboru. Dalších cca 10 lidí, to jsou stálí spolupracovníci (pomáhají při propagaci akcí, překládají texty, organizují koncerty v regionech atd.)

Organizujete, koncertujete, podnikáte, propagujete - nebo všechno to dohromady?
Nejraději bychom koncertovali, musíme však stále více organizovat a propagovat. Nemáme totiž žádného stálého sponzora a nemůžeme si tudíž dovolit platit agenturu, která by to za nás udělala.

V rámci České republiky?
Nejvíc působíme v západočeském regionu, konkrétně na Šumavě. Podařilo se nám získat zázemí na faře v Kašperských Horách. Zde se konají pravidelná soustředění souboru a odtud vyjíždíme ke koncertům do celého regionu. Samozřejmě koncertujeme i v Praze. Vzhledem k tomu, že je zde v současné době překoncertováno, vystupujeme tak 5 krát do roka, většinou při zvláštních příležitostech. (Vánoce, Velikonoce, premiéry nových skladeb, či komponované pořady připravované na objednávku).
Několikrát do roka vystupujeme i v zahraničí, většinou v Bavorsku. Průměrně každé dva roky se koná delší zahraniční zájezd. Před rokem jsme byli na pozvání našich kolegů zpěváků na Slovensku a v Polsku.

Dobrá, ale k tomu je třeba hlavně něco peněz...
Něco málo máme z příspěvků od svých členů, větší akce se snažíme financovat nějakými granty. Jsme v tom - abych to nezakřikl - docela úspěšní. Možná proto, že šíříme kulturu už nějaký čas, máme výsledky a vlastně v tom jen pokračujeme...

A také dobré vůle je zapotřebí...
Hlavně těch členů, kteří jsou ochotni pracovat v oblasti, pro ně ne tak jednoduché, hodiny a hodiny zadarmo. Zkoušíme dvakrát týdně sbor a jednou týdně orchestr. Zkoušky trvají tak 2 1/2 hodiny, jsou poměrně intenzívní a vokální složka absolvuje i hlasovou přípravu. Jde o to docílit co možná jednotný zvuk ve sboru. Intonaci děláme prakticky na skladbách, když je před důležitou akcí, sejdou se ansámbly ještě i zvlášť. A v létě je aspoň týden soustředění. Ti, kdož jsou v zaměstnání, na to obětují část dovolené.

Máte sbor a orchestr - tu je třeba uměleckého vedení...
Vedu to společně s Terezou Bystřickou, což je druhá sbormistryně a hlasová poradkyně. Orchestr vedu sám, poradcem je pan prof. Jiří Portych.

...a mít dramaturgii dost odpovědnou navenek a dost přitažlivou pro aktivní členy
Vycházím ze situace, která je - na soutěž bývají povinné skladby, jinak plánujeme asi tak na rok dopředu. Většinou to vyplyne z nějakého podnětu, například výročí vydání Amsterodamského kancionálu J. A. Komenského (Eben Cantica Komeniana). Snažím se nacvičovat skladby, kde se sbor něco nového naučí, které jsou tudíž o něco těžší, než by vyplývalo z naší kategorie. Máme několik členů, kteří čtou dobře z listu a ti by se nudili...
Sbor - to je tak 20 členů, z toho asi polovina studentů i absolventů pedagogické fakulty, případně dalších hudebně zaměřených škol. Nejsou třeba profesionálními zpěváky, ale učí hudbu či vedou vlastní sbory. Jsou samozřejmě kritičtí, což je dobře. Pokud máme problémy tak - jako u všech takových těles - hlavně s docházkou.

V dnešní době je v módě vypalování CD, jak vidím máte je také: kterak nahráváte a jak těch vlastnoručních CD využíváte?
Přes to, že pořádáme finančně dost náročné festivaly, nikdy nezbude dost peněz na to, abychom mohli vydat vlastní CD oficiálně. Můžeme opravdu jen vypalovat, pokud jde o nahrávání na to máme dobré kontakty - někteří naši členové - i bývalí - pracují v oboru. Většinou nahráváme při koncertech.

Kdo zajišťuje administrativu?
To si dělají členové vlastnoručně. Velká agenda je například okolo festivalů, ale zabrat dá už jen vedení účtů. To nelze dělat amatérsky.

Internet? Propagace?
Máme vlastní stránky http://www.mybox.cz/laetitia a lze nás nalézt na www.sbor.cz

Co plánujete?
Koncem července jsme byli na českoněmeckém setkání pěveckých sborů ve městě Titlling, kam nás vyslala Unie českých pěveckých sborů. Na Vánoce budeme mít koncert francouzské vokální a instrumentální hudby od baroka po současnost. A příští rok zase festival duchovní hudby - v květnu.


Klatovský deník, pondělí 11.ledna 1999

Hudební dárek mladých interpretů v Kašperských Horách


K českým Vánocům patří neodmyslitelně slavná Vánoční mše rožmitálského kantora Jakuba Jana Ryby (1765-1815) "Hej, mistře!". Stalo se už tradicí, že tato skladba zaznívá v posledních letech pravidelně koncertně také v Kašperských Horách, v místě, které je v době prázdnin a dovolených turisticky přitažlivé také pro své některé kulturní aktivity. Získání sponzorského daru a místní pomoc a podpora zejména ze strany vedení místního dětského domova umožnily pořadatelům - Muzeu Šumavy, městskému úřadu a duchovní správě - poněkud velkorysejší realizaci chrámového koncertu s poměrně početným ansámblem zpěváků a instrumentalistů, převážně profesionálů nebo velice zdatných amatérských hudebníků, v neděli 27. prosince.

Dirigentu Romanu Michálkovi, čerstvému absolventu oboru sbormistrovství na PF UK v Praze, se podařilo dát dohromady přes pět desítek mladých nadšených hudebníků. Pěvecký sbor, jehož jádro tvořili zejména členové souboru Laetitia z Prahy, našel své partnery v Komorním orchestru Klatovy, který je volným sdružením klatovských instrumentalistů pod uměleckým vedením Klatovana Víta Aschenbrennera, studenta hudební vědy na FF UK v Praze. Aschenbrenner zároveň vynikl jako varhaník. Jeho citlivá a poučená interpretace varhaního partu dala v Rybově kompozici dobře vyznít krásnému zvuku kašperskohorských barokních varhan.

Zaujala rovněž pěvecká sóla sopranistky Terezie Bystřické, která právě dokončuje studium hudebního oboru na PF UK v Praze, a altistky Lucie Valentové, absolventky pražské konzervatoře. Suverénním projevem upoutal také basista Jiří Hansmann, absolvent konzervatoře a člen souboru Státní opery Praha. Podle očekávání skutečně hvězdně zazářil kultivovaný projev nadaného tenoristy Radka Prügela, absolventa plzeňské konzervatoře, který v současné době studuje na Janáčkově Akademii múzických umění v Brně. Zdá se, že o tomto nadějném pěvci ještě uslyšíme. Rovněž je třeba pochválit dobrou souhru zpěváků a orchestru, dynamickou a radostnou spontánnost provedení i cit pro mozartovskou orientaci autora.

Rybovu Českou vánoční mši i pásmo českých vánočních zpěvů A.Michny z Otradovic a také Pastorelu Iucundu J.I.Linka odměnil zcela zaplněný gotický chrám v Kašperských Horách po zásluze dlouhotrvajícím potleskem. Vánoční koncert v provedení mladých hudebníků byl nepochybně tím nejcennějším hudebním dárkem uplynulých Vánoc v Kašperských horách.

PhDr. V. Horpeniak
Muzeum Šumavy



Šumava 1998 - duchovní hudba


Ve dnech 28.-31.května 1998 se v pošumavském regionu uskutečnil II.ročník festivalu duchovní hudby "Šumava 1998 - duchovní hudba". Pořadatelem byla opět Laetitia Praha, spolek pro komorní a vokální hudbu, ve spolupráci s městskými úřady v Kašperských Horách, Klatovech, Prachaticích, Sušici a Vimperku, s okresními úřady v Klatovech a Prachaticích a s Unií českých pěveckých sborů. Významnou pomoc v přípravě festivalu poskytly farní úřady katolické církve (Kašperské Hory, Klatovy, Prachatice, Železná Ruda a Bayerisch Eisenstein) a zotavovna MV ČR "Šumava" v Kašperských Horách. Garantem II.ročníku festivalu bylo město Kašperské Hory, záštitu nad festivalem převzal stejně jako před rokem JUDr.Petr Pithart, předseda senátu Parlamentu ČR. Program festivalu vytvořily pěvecké sbory Česká píseň (Prachatice), Harmonia nova (Hradec Králové), Jugendchor des Fränkischen Sängerbundes (Altenstadt), Laetitia (Praha), Piccolo Coro a Piccolo Orchestra (Praha), Rudolfínky (Klatovy) a Šumavan (Klatovy). Od čtvrtku do soboty (28.-30.5.) tyto soubory uskutečnily v šesti městech regionu (Kašperské Hory, Klatovy, Prachatice, Sušice, Vimperk, Bayerisch Eisenstein) celkem 8 koncertů, z toho 6 v místních kostelích. Německý sbor přitom koncertoval v Klatovech a ve Vimperku, zatímco Harmonia nova a Laetitia vystoupily v německém Bayerisch Eisenstein. V neděli dopoledne byla v arciděkanském chrámu sv. Markéty v Kašperských Horách sloužena slavnostní mše s pěveckou účastí pěveckých sborů. Odpoledne festival v kostele sv. Markéty vyvrcholil závěrečným koncertem, v němž po samostatných vystoupeních sborů Piccolo Coro, Rudolfínky a Harmonia nova nastoupili všichni čeští účastníci ke společnému "Koncertu pro 100 hlasů".

Hudební náplň festivalu tvořila česká a evropská duchovní hudba komponovaná převážně v časovém rozpětí od přelomu 15.-16.století (J.Obrecht) až po současnost (P.Eben, A.Tučapský, Deakbárdos, F.Poulenc). Podobně jako v I. ročníku se i letos zpívaly skladby spjaté s životem a liturgií církve katolické i církví protestantských. Svou životnost potvrdil ve II. ročníku jeden ze základních záměrů iniciátorů festivalu: aby se tento svátek duchovní hudby stal v euroregionu Šumava - Bayerischer Wald příležitostí, při níž se lidé z obou stran státní hranice přátelsky setkávají, získávají společné estetické a duchovní zážitky a navazují osobní vztahy. Festival zatím takto působí mezi návštěvníky koncertů a ve vztahu "návštěvník - účinkující": Klatovy, Vimperk a Bayerisch Eisenstein dobře přijali vystoupení souborů "z druhé strany" a přinejmenším nedělní závěrečný koncert v Kašperských Horách přilákal též německé publikum. (Nebyli to jen turisté, kteří by se náhodou ve městě právě ocitli. Stává se spíše pravidlem, že němečtí návštěvníci jsou zájemci, kteří si na koncert do Kašperských Hor z Bavorska speciálně zajedou.) Dosud se nemohla dobře uplatnit druhá stránka internacionálního konceptu pořadatelů festivalu: učinit ho místem pracovního setkávání neprofesionálních hudebníků z Čech, Bavorska a Rakouska. Sbor mladých z Altenstadtu ve II.ročníku festivalu byl v tomto směru první vlaštovkou. Příčiny takto sporadické účasti z bavorské strany (o Rakousku nemluvě) tkví vysloveně v organizační oblasti. O jejich odstranění se během festivalu věcně jednalo.

Vnitřní problematika festivalu, ona typická otázka "jak dál v ...", kterou si znovu a znovu klade každý, kdo vyvíjí dlouhodobější aktivity a organizuje periodické akce, byla předmětem dělného jednání pořadatelů festivalu se sbormistry, jež se rozvinulo v průběhu jejich slavnostního přijetí u starosty města Kašperských Hor před závěrečným koncertem. Toto jednání přineslo pro přípravu dalších ročníků festivalu věcné podněty přítomných starostů festivalových měst (RNDr.František Stíbal, Kašperské Hory; Ing.Karel Mráz, Klatovy; Karel Janda, Sušice), zástupkyně přednosty OÚ Klatovy (O.Kalčíková), ředitele Muzea Šumavy (PhDr.Vladimír Horpeniak) a poradkyně pro vytváření kontaktů v Bavorsku (doc.Marie M.Wendlberger). Pro organizátory festivalu byla tato schůzka pracovním vyvrcholením II.ročníku.

Členům zúčastněných sborů II.ročník festivalu přinesl řadu zážitků. Patřilo mezi ně každé vystoupení a tvůrčí kontakt s nepočetným, ale o to soustředěnějším publikem. Hlubokým zážitkem byla účast ve společném vystoupení sborů při závěrečném koncertu. Jeden důležitý moment se odehrál bez účasti veřejnosti v pozdním sobotním večeru: setkání u ohně před kašperskohorským hřbitovem v místě nejstaršího osídlení Kašperských Hor, poutavý výklad dr.Horpeniaka o historii města, a pak chvíle s hudbou při svíčkách v holých zdech raně gotického hřbitovního kostela - ztišený zpěv v prostoře jakoby dneškem opomíjené, avšak prostoupené modlitbami a lidstvím snad třiceti generací. Byl to již třetí večer, co členové sborů tlumočili zpěvem posluchačům svých koncertů poselství křesťanské kultury a jako každý hudební interpret při tom své výkony současně prožívali i zcela racionálně a s odstupem kontrolovali. V tu ztišenou chvíli na sklonku třetího večera v kostele sv.Mikuláše se však sami stali příjemci poselství, zasaženi uměním, navštíveni duchem evropské kultury. Možná právě tento okamžik zůstane jejich zážitkem na celý život.

PhDr. Radko Rajmon
hudební pedagog a muzikolog



[Obsah] [Co je Laetitia]